Politika turecké centrální banky zůstává velkou neznámou pro investory. Ti poslední dobou sázejí spíše na to, že bude i nadále provádět politiku uvolněnou, nebo přinejmenším méně přísnou, než by bylo pro tureckou ekonomiku vhodné. Turecko totiž trpí vysoce dvoucifernou inflací v důsledku politiky, kterou po centrální bance nepřímo vyžadoval turecký prezident Erdogan.
Turecká lira má za sebou další výrazné oslabení, když v tomto týdnu vůči americkému dolaru odepsala více než dvě procenta. Turecká měna se tak vůči americké dostala na nové minimum, a to téměř na úroveň 27 lir za dolar. Lira vůči dolaru od začátku letošního roku ztratila již kolem 30 procent své hodnoty.
Investoři se nyní nově obávají, že turecká centrální banka na svém červencovém zasedání zvýší své základní úrokové sazby méně, než se původně zdálo. Přitom Turecko by vyžadovalo mnohem přísnější měnovou politiku, neboť jeho problémem číslo jedna je již dlouhou dobu trvající inflace, která se pohybuje mezi 70 až 90 procenty ročně. A to pouze podle oficiálních statistik, ve skutečnosti může být cenový růst ještě mnohem dramatičtější.
Turecká centrální banka šla dlouhou dobu takzvaně na ruku prezidentovi Erdoganovi a svou politikou fakticky proti inflaci nebojovala. V posledních měsících však svůj přístup otočila o 180 stupňů a již v červnu svou základní sazbu zvýšila o 6,5 procentního bodu na 15 procent. Nyní by mohlo dojít k dalšímu zvýšení. Investoři oslovení agenturou Reuters odhadli růst na 16,5 až 17 procent.
Devranoglu, Butle – Reuters
