Vyšší míře inflace Česká republika ve své samostatné éře čelila jen v únoru, březnu a prosinci roku 1993. Tehdy se meziroční inflace vyhoupla přes 20 procent. Podle odhadů některých ekonomů se k této hranici Česko může přiblížit i letos, a to již během června. Poté by měla pomoci přinejmenším loňská vysoká srovnávací základna.
Meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl v květnu rovných 16 procent. Inflace tak oproti dubnu zrychlila o 1,8 procentního bodu. Hlavním tahounem zdražování přitom byly potraviny následované energiemi.
Mezi zboží, které zaznamenalo největší meziroční cenový skok, patří mouka (+64,6 procenta), polotučné trvanlivé mléko (42,1) nebo máslo (51,9). Ceny zemního plynu vzrostly o 49,2 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Meziměsíčně pak ceny v Česku v květnu stouply o 1,8 procenta. Jde o stejný meziměsíční růst cen jako v dubnu. Z toho by se dalo opatrně usuzovat, že tempo růstu cenové hladiny se stabilizovalo, i tak to bude bohatě stačit k tomu, aby se meziroční míra inflace držela na současných úrovních ještě několik měsíců.
„I kdyby se okamžitě snížila (meziměsíční inflace, pozn. red.) až do konce roku na polovinu oproti dubnu a květnu, poroste její roční vyjádření z dnešních 16 na 19 procent. Kdyby se jen nezvyšovala a zůstala na květnové úrovni, vystoupá na 26 procent,“ uvedl na Twitteru Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
„Podle našeho odhadu můžeme pak podobné skokové zrychlení inflace očekávat i v červnu, čímž se dostaneme do pásma mezi 17 a 18 procenty,“ odhadl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Podle něho bychom se však během podzimu měli dočkat oslabení poptávkové inflace.
Oslabení se začne projevovat loňské zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou, a také pokles kupní síly českých domácností. Začne se také projevovat efekt vysoké srovnávací základy, jelikož inflace se nad horní hranici cílového pásma ČNB začala zvyšovat již v srpnu 2021.
ČSÚ