To, o čem se v kuloárech finančních trhů šuškalo už nějakou dobu, je zde. Americká centrální banka ukončí takzvané kvantitativní uvolňování k 31. březnu 2022. Evropská centrální banka přijme podobné kroky, a Bank of England jako první z centrálních bank zemí G7 dokonce zvedla úrokové sazby.
Federální rezervní systém bude postupně omezovat objem intervenčních nákupů vládních dluhopisů a hypotečních zástavních listů, pomocí kterých se snažil stimulovat americkou ekonomiku drcenou pandemií koronaviru. Finální konec takzvaného kvantitativního uvolňování přijde nejpozději 31. března příštího roku. Vyplývá to z rozhodnutí Výboru pro operace na volném trhu, autority, jež má v rámci Fedu v gesci měnovou politiku.
Podobné poselství zaznělo také ze strany Evropské centrální banky, která v příštím roce ukončí program pandemických nákupů aktiv, jenž je známý jako PEPP. Trhy však byly zřejmě překvapeny rozhodnutím britské centrální banky Bank of England, která jako první ze zemí G7 zvýšila svou základní úrokovou sazbu z 0,1 na 0,25 procenta.
Překvapivá však byla reakce akciových trhů. Zatímco ty americké na počátku čtvrtečního obchodování posilovaly, všechny hlavní indexy Wall Street skončily v červených číslech. Největší propad zaznamenal technologický Nasdaq, jenž ztratil skoro 2,5 procenta.
Evropské akcie naopak rostly. Panevropský index STOXX 600 si připsal 1,23 procenta a podobně silně zpevnil také index londýnské burzy FTSE 100. Přes procento přidal také frankfurtský DAX nebo madridský IBEX 35 či pařížský CAC 40. V zeleném teritoriu skončily také asijské burzy, z nichž nejvíce posílila ta tokijská, a to o 2,13 procenta.
Marshall, Jones, Reuters
Forsyth, Barron´s.com
Helmore, The Guardian