Evropská unie pokrývá až 40 procent importu zemního plynu z Ruské federace. Závislost na dodávkách této komodity z Ruska se ale napříč Evropskou unií výrazně liší. Zavření ruských plynových kohoutků Bulharsku a Polsku tak mnohem méně bude vadit právě Polákům.
Moskva zastavila dodávky zemního plynu do Bulharska a Polska. Oficiálním důvodem je nesplnění požadavků obou zemí platit v rublech. Rusko tak podle vyjádření několika unijních politiků porušilo platné dohody o dodávkách zemního plynu. Nyní mezi členy Evropské unie roste nervozita, neboť není jasné, zda Ruská federace nepodnikne podobné kroky vůči dalším zemím evropské sedmadvacítky.
Evropská unie pokrývá svůj dovoz zemního plynu ze dvou pětin právě z Ruska. Jenže podíl ruského plynu na unijním dovozu zemi od země značně liší. Například Bulharsko je na dovozu plynu z Ruska závislé ze 77 procent, zatímco Polsko jen asi ze 40. V rámci Evropské unie jsou ale jen tři státy na ruském plynu ještě závislejší než Bulharsko. Jde o Finsko (94 procent), Lotyšsko (93) a Estonsko (79).
Naopak Polsko je pátou nejméně závislou zemí na importu ruského zemního plynu. Vůbec nejmenší podíl má ruský plyn na dovozech do Rumunska (asi desetinu), jedenáctiprocentní kvótu naplňuje v případě Nizozemska. Česká republika kryje ruským dovozem asi dvě třetiny celkových importů zemního plynu. Situace Bulharska je navíc nyní složitá v tom, že své zásobníky plynu má naplněny jen asi ze 17 procent, kdežto Polsko přibližně ze tří čtvrtin.
Evropská unie pokrývá zbylých 60 procent svého dovozu plynu zejména z Norska (16,2 procenta), následuje Alžírsko (7,6) a Katar (5,2). Zbývajících 30 procent je pak značně diverzifikovaných a patří do nich i dodávky zkapalněného plynu ze Spojených států.
Eurostat
Horton, Palumbo, Bowler, BBC
