Poté, co vyšlo najevo, že jižní větev ropovodu Družba, kterým Rusko dodává ropu do východní a střední Evropy, byla zastavena, cena ropy vylétla asi o 3 procenta. Investoři ale očekávají, že důvodem odstávky není stupňování energetické války Ruska se Západem, nýbrž spory s Ukrajinou o poplatky za tranzit přes její území.
Pozastavení provozu jižní větve ropovodu Družba se týká především Slovenska, Maďarska nebo České republiky. Severní část ropovodu, dopravující surovinu do Polska a Německa, pokračuje v dodávkách. Ropa krátce po zprávě o zastavení jižní větve zdražila o necelá tři procenta. Zpočátku totiž nebylo jasné, co je důvodem přerušení dodávek.
Záhy ale vyšlo najevo, že příčinou jsou potíže kolem transferu poplatků za tranzit ropy přes ukrajinské území. Ropu navíc kvůli tomu zastavila právě Ukrajina. Podle ruského gigantu Transněfť jsou na vině protiruské sankce Západu, které znemožnily, aby poplatky Ukrajině dorazily.
Ropa se poté začala navracet k původním úrovním. Ukázalo se totiž, že obnovení dodávek může přijít v řádu hodin, maximálně dnů. Ale i kdyby jižní část ropovodu Družba stála delší dobu, nemuselo by to být pro cílové země fatální.
Především Česká republika je schopna využít alternativní trasy dopravy ropy z Ruska, a to prostřednictvím ropovodu Ingolstadt (IKL), který je napojen na potrubí TAL vedoucí z italského přístavu Terst. Právě tam by bylo možné ruskou ropu dopravit pomocí tankerů.
Kearney,
Reuters
