Poprvé po jedenácti letech by se Evropská centrální banka mohla odhodlat ke zvýšení svých základních úrokových sazeb. Na tiskové konferenci po měnověpolitickém zasedání to potvrdila prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zvýšení sazeb ale bude předcházet ukončení nákupů aktiv, a to ke konci června.
Evropská centrální banka ponechala po čtvrtečním jednání Rady guvernérů základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu nula procent. Šlo však o rozhodnutí, které bylo v souladu s očekáváním trhů. ECB trhy nepřekvapila ani oznámením, že k 30. červnu končí s takzvaným kvantitativním uvolňováním, které představuje nákupy aktiv (zejména vládních dluhopisů) s cílem pumpovat do ekonomiky peníze k podpoření investiční aktivity.
Už 21. července má podle vyjádření ECB následovat další krok, a o zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu s tím, že další růst přijde 8. září. V případě zářijového „hiku“ však ECB jeho rozměr nespecifikovala.
Evropská centrální banka se tak jako jedna z posledních významných světových centrálních bank rozhodla začít aktivně bojovat proti inflaci, která se v eurozóně dostala už na úroveň kolem osmi procent. „Uděláme vše pro to, aby se inflace ve střednědobém horizontu vrátila na cílovou hodnotu dvou procent. Není to o jednom kroku, je to o cestě,“ řekla prezidentka ECB Christine Lagardeové na čtvrteční tiskové konferenci.
Podle ní by se inflace v eurozóně měla už v roce 2024 dostat na průměrnou hodnotu 2,1 procenta. V příštím roce na 3,5, a letošní průměrná roční míra růstu cenové hladiny má v eurozóně dosáhnout necelých sedmi procent.
Reuters,
ECB
