Podle prezidentky Evropské centrální banky Chistine Lagardeové nelze srovnávat americkou ekonomiku s hospodářstvím eurozóny, pokud jde o výhled inflace. Lagardeová rovněž vylučuje, že by avizovaná změna kursu měnové politiky Federálního rezervního systému měla zásadně ovlivnit politiku ECB.
S tím, jak se ve Spojených státech začala rušit protiepidemická opatření a ekonomika nabírala dech, se míra inflace postupně dostala nad pět procent v meziročním vyjádření. Ze strany Federálního rezervního systému však zaznívalo, že jde pouze o přechodnou záležitost a cenová hladina se brzy stabilizuje. Jenže v minulém týdnu Fed svou rétoriku změnil a dal najevo, že je připraven měnovou politiku utahovat o rok dříve než v původně plánovaném roce 2024.
To vzápětí vyvolalo na trzích spekulace, že by to mohlo rozpoutat vlnu zpřísňování měnové politiky po celém světě. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová ovšem ujistila, že ECB nic takového v plánu nemá. „Spojené státy a Evropa jsou ve zcela rozdílných situacích,“ uvedla Lagardeová v Evropském parlamentu.
Podle ní je lákavé obě ekonomiky srovnávat, ale prý to není příliš rozumné. Lagardeová sice uznala, že by se inflace mohla postupně z USA prostřednictvím vzájemného obchodu začít přelévat do eurozóny, ale očekává, že vliv americké inflace na tu v eurozóně „bude mírný“.
Christine Lagardeová zopakovala své poselství z nedávného měnověpolitického zasedání ECB, že ještě není čas na to dovolit úrokovým sazbám stoupat. „Takové zpřísňování by bylo předčasné a zvýšilo by rizika pro nadcházející ekonomické oživení a výhled inflace,“ dodala prezidentka ECB. Evropské akcie na slova Lagardeové reagovaly během pondělního obchodování solidním růstem.
Koranyi, Reuters
