Pokud Evropská centrální banka bude i nadále pokračovat ve zvyšování svých úrokových sazeb, způsobí sice jistou bolest nyní, ale zabrání mnohem horší, která by mohla přijít později. Největším nebezpečím pro ekonomiku eurozóny je totiž zakořenění vysoké míry inflace v očekáváních domácností a firem.
Evropská centrální banka může předejít rozvolnění inflačních očekávání v eurozóně směrem vzhůru. A to v případě, že nepřestane zvyšovat své základní úrokové sazby, a tedy nepoleví ve svém úsilí snižovat inflaci zpět ke dvouprocentní úrovni.
Pokud by totiž ECB nyní došla k názoru, že nad inflací již zvítězila, nebo ve svém desinflačním úsilí polevila kvůli upřednostnění hospodářského růstu před cenovou stabilitou, mohlo by to znamenat mnohem vyšší náklady později. Takového názoru jsou experti Mezinárodního měnového fondu Alfred Kammer a Luis Brandao-Marques.
Z jejich analýzy vyplývá, že pokud ECB bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb nad úroveň 3,75 procenta, jež by podle očekávání trhů měla představovat vrchol, mohlo by to podstatně pomoci zabránit vyšší inflaci v budoucnu, která by se tvořila z rozvolněných inflačních očekávání. Zároveň by přísnější než očekávaná měnová politika vedla k podstatně rychlejšímu návratu inflace k cílovým dvěma procentům, a úrokové sazby by poté mohly klesat rovněž rychleji.
Odborníky MMF k této úvaze vede fakt, že ačkoli již pominuly faktory, které přispívaly k nákladové části inflace, ta se v eurozóně drží stále poměrně vysoko, jádrová inflace dokonce v černu mírně stoupla. Navíc je výše, než ECB ve své prognóze předpovídala. To všechno jsou indikátory, že riziko rozvolnění inflačních očekávání je poměrně vysoké a jedině přísnější měnová politika může tržní subjekty přesvědčit, že mají svá očekávání o inflaci držet stále blízko dvouprocentní hranice.
Zdroj: Kammer, Brandao-Marques – Mezinárodní měnový fond
