Běžný účet platební bilance České republiky skončil podle předběžných údajů České národní banky absolutně v nejhlubším schodku v historii. V poměru k hrubému domácímu produktu deficit běžného účtu vystoupal nejvýše od měnové krize z roku 1997. Může to být i problém po udržení silného kurzu české koruny.
Vnější nerovnováha české ekonomiky je největší za poslední čtvrtstoletí. Běžný účet platební bilance skončil v absolutním vyjádření ve vůbec největším schodkem v historii Česka a to 380,1 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů České národní banky o vývoji platební bilance.
V poměru k hrubému domácímu produktu pak schodek běžného účtu činil 5,6 procenta, což je nejvíce od měnové krize z roku 1997.
Tehdy se vnější ekonomická nerovnováha Česka prohlubovala postupně už od roku 1995, a to především kvůli narůstajícímu deficitu zahraničního obchodu.
Také loni za značnou částí schodku běžného účtu stál obchodní schodek, a to v případě obchodu se zbožím.
Obchodní bilance loni skončila v minusu přes 121 miliard korun, přičemž v roce 2021 vykázala více než 73 miliardový přebytek.
Za takovým zhoršením obchodní bilance stojí především dramatický nárůst cen dovážených komodit, především zemního plynu.
Ke schodku běžného účtu ale výrazně přispěl také zesílený odliv prvotních důchodů v objemu 335,6 miliardy korun.
Taková nerovnováha může začít ovlivňovat kurz koruny vůči euru, který je několik posledních týdnů nejsilnější od roku 2008.
Jenže hluboký schodek běžného účtu říká, že dochází k odlivu peněz z Česka do zahraničí, což s sebou nutně přináší riziko oslabení koruny.
Zdroj: ČNB, ČSÚ