Obměněné vedení České národní banky má za sebou první měnověpolitické zasedání, které řídil nový guvernér Aleš Michl. Zatímco za Jiřího Rusnoka většinu v radě měli takzvaní jestřábi, nyní je bankovní rada většinově holubičí, a proto zvolila ponechat úrokové sazby beze změny. Jejich další zvyšování ale ještě zdaleka není vyloučeno.
Bankovní rada na svém čtvrtečním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 7 procentech, diskontní sazba na 6 a lombardní sazba na 8 procentech. Podle tiskového prohlášení České národní banky pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o jeden procentní bod.
Vzhledem k tomu, jak členové bankovní rady hlasovali o sazbách ještě před personální obměnou, se dá odhadovat, že pro vyšší sazby hlasoval viceguvernér Marek Mora a Tomáš Holub. Zda to tak skutečně bylo, ale ČNB nezveřejnila.
Úrokové sazby se podle ČNB nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. A to prostřednictvím brzdění růstu bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, které brzdí také růst množství peněz v ekonomice. Spotřeba domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, je také tlumena vysokými cenami energií a potravin a také negativním sentimentem a vyššími úrokovými sazbami.
Guvernér ČNB Aleš Michl ve svém komentáři ke čtvrtečnímu měnověpolitickému rozhodnutí zároveň naznačil, že bude-li to potřeba, bankovní rada ČNB se dalšímu zvyšování úrokových sazeb nebrání. „S ohledem na nejistotu, která nás v nadcházejících měsících čeká, nám dnešní rozhodnutí umožní vyhodnocovat další vývoj ekonomiky a účinnost současné výše úrokových sazeb,” napsal Michl.
Česká národní banka také uvedla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. K tomu jí mohou posloužit mohutné devizové rezervy, které nashromáždila během takzvaného kurzového závazku v letech 2013 až 2017. Ty nyní může použít na intervence ve prospěch koruny a zabránit tak jejímu oslabování.
-red-
