Search
Close this search box.

Když Gavrilo Princip vypálil na konci června 1914 smrtící rány na následníka trůnu rakousko-uherské monarchie Františka Ferdinanda d´Este, neměl ani náznakem tušení, že tím zavdal záminku k rozpoutání do té doby nejhroznějšího válečného běsnění v dějinách lidstva. Krátce po jeho vypuknutí reagovaly i světové akciové burzy.

První světová válka začala 28. července 1914, tedy měsíc po sarajevské atentátu. Už dva dny na to došlo k uzavření newyorské burzy kvůli logickým obavám, že začnou obří výprodeje obchodovaných akcií. Wall Street spustila lavinu a chvíli po vypuknutí války nezůstala otevřená jediná významná burza světa. Stalo se tak poprvé v historii, protože při žádné předchozí krizi nebyl svět tak finančně propojen, jako v předvečer první světové války.

[um_loggedout]

Pro přečtení celého článku se musíte přihlásit nebo zaregistrovat...

[/um_loggedout]

[um_loggedin]

Jenže i zde platilo, že trh si svou cestu vždycky najde. Akcie na kótované newyorské burze se začaly od 24. srpna 1914 obchodovat mimo oficiální parket (dnes bychom řekli v off-line režimu). Stejně tak se evidovala data o nákupech a prodejích a nastalo přesně to, kvůli čemu bylo na Wall Street zavřeno: dramatický propad hodnoty všech akcií. Index Dow Jones Industiral Average dosáhl svého dna 2. listopadu 1914, kdy se odrazil od hodnoty 49,07 bodu.

Newyorská burza se vrátila k oficiálnímu obchodování 12. prosince 1914, kdy už její hlavní index překonal srpnovou úroveň. Na předválečnou hodnotu se dostal až po skončení války, a to ještě před rokem 1920. Nicméně už během roku 1915 akciové trhy ve Spojených státech výrazně zpevňovaly, neboť investoři si byli vědomi, že právě americké zbrojařské (a na ně navázané) firmy budou díky válce bohatnout.

Situace v Evropě se vyvíjela obdobně. Burzy nejprve zastavily obchodování, ale už v září 1914 deník London Times vydával ceníky akcií obchodovaných v Londýně. Londýnská burza oficiálně otevřela v lednu 1915, v roce 1917 krátce obnovila obchodování také burza v Petrohradě (než přišla bolševická revoluce), a v prosinci téhož roku se začalo obchodovat také na burze v Berlíně.

Kapitálové trhy se po válce vzpamatovávaly poměrně pomalu, rozhodující zlom nastal ve druhé polovině 20. let minulého století, kdy svět zažíval „zlatou éru“ poválečné obnovy. Ta ovšem byla do značné míry živena politikou levných peněz ze strany Federálního rezervního systému (americké centrální banky). Ruku v ruce s prosperitou se na newyorské burze pomalu, ale jistě zadělávalo na příští velký problém.


Taylor, BusinessInsider.com
Reeves, The Motley Fool
Global Financial Data

[/um_loggedin]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nadcházející webinář:

Jaký vliv budou mít americké volby na akciové trhy?

Datum: 5. června

Čas: 18:00