PRAHA (Reuters) – Rozpočtový deficit České republiky se v lednu až dubnu zdvojnásobil na 200 miliard korun (9,30 miliard dolarů), což je rekord pro toto čtyřměsíční období a dosahuje dvou třetin cíle na celý rok. To vzbuzuje pochybnosti o tom, zda bude plán splněn.
Celkové výdaje vzrostly o 26,7 % kvůli vyšším sociálním nákladům, včetně penzí a dotací na snížení cen energie, což znamená nárůst výdajů o celkem 88,8 miliard korun. Stát také platil vyšší úroky za vládní dluhopisy vázané na inflaci, protože spotřebitelské ceny i nadále rostly a inflace v březnu dosáhla 15 % meziročně.
Růst rozpočtových příjmů o 11,4 % nedokázal pokrýt vyšší výdaje, protože vláda vybrala méně než očekávala z daně z nadlimitního zisku energetických firem a bank.
Ministr financí Zbyněk Stanjura zůstal optimistický ohledně výkonnosti rozpočtu na rok 2023.
„Očekávám, že výkon státu se zlepší nejpozději od poloviny roku díky dalším příjmům z dividend, evropských fondů a příjmů z nadlimitního zisku,“ uvedl ve svém komentáři k rozpočtovým číslům.
Vláda si klade za cíl dosáhnout rozpočtového deficitu ve výši 295 miliard korun na konci roku 2023.
Pětičlenná středo-pravicová vláda diskutuje o seznamu snížení výdajů a zvýšení daní, aby v příštím roce snížila rozpočtový deficit o 70 miliard korun – což znamená najít přes 100 miliard korun, protože vláda se také zavázala zvýšit výdaje na obranu a platy učitelů v příštím roce.
Stanjura řekl, že část opatření ke fiskální konsolidaci, která budou představena tento měsíc, by mohla být již letos uplatněna. Avšak výsledky dosud – zejména nižší než očekávané příjmy z daně z nadlimitního zisku a z poplatku za prodej elektřiny – vedou k tomu, že analytici jsou skeptičtí ohledně plnění cíle deficitu.
„Očekáváme deficit ve výši 315 miliard korun v našem základním scénáři,“ uvedl ekonom Komercní banky Jaromír Geč ve zprávě. „Nicméně vidíme riziko nakloněné k ještě většímu deficitu v souvislosti se značným dolů přepracovaným očekávaným výnosem z mimořádné daně.“
Ministerstvo snížilo očekávané příjmy z mimořádné daně a stropu pro elektřinu o 60 % na 40 miliard korun. Prognózuje, že veřejný sektor včetně státního rozpočtu, regionálních a obecních rozpočtů a veřejného zdravotnictví bude mít v roce 2023 deficit ve výši 4,2 % hrubého domácího produktu, oproti 3,6 % v roce 2022.
Zdroj: Investing.com
