Když na začátku srpna 1990 vtrhly elitní irácké jednotky do Kuvajtu, svět byl v šoku. Netrvalo dlouhou a Kuvajt byl prakticky obsazen. Organizace spojených národů sice přijala rezoluci požadující po Iráku okamžité stažení jeho vojsk, brzy ale bylo jasné, že bez vojenského zásahu se krizi vyřešit nepodaří.
Během jediného dne akcie na Wall Street propadly o více než jedno procento. Svět se ocitl v nejistotě, vždyť došlo k opětovné eskalaci napětí v regionu Perského zálivu, který patří mezi nejbohatší naleziště ropy a zemního plynu na Zemi. Všichni měli ještě v paměti irácko-íránskou válku, která skončila jen před pár lety.
[um_loggedout]
Pro přečtení celého článku se musíte přihlásit nebo zaregistrovat…
[/um_loggedout]
[um_loggedin]
Čtyři dny po irácké invazi do Kuvajtu do konfliktu de facto vstoupily Spojené státy, které byly požádány Saúdskou Arábií o zajištění její ochrany před případným postupem iráckých vojsk. A index S&P 500 začal odepisovat další procenta.
Během podzimu roku 1990 následovala série prohlášení jak ze strany prezidentů USA, tak Iráku a napětí dál rostlo. Irácký prezident Saddám Husajn v říjnu prohlásil, že stažení vojsk z Kuvajtu nepřipadá za žádných okolností v úvahu. 17. ledna 1991 začala operace Pouštní bouře pod záštitou OSN, jejímž cílem bylo Kuvajt osvobodit.
Akcie nicméně začaly sílit už po přibližně 2,5 měsících od napadení Kuvajtu Irákem. Celkový propad indexu S&P 500 dosáhl bezmála 17 procent a k úplnému zotavení bylo ještě daleko. Na předválečnou hodnotu se hlavní index Wall Street vrátil až po 189 dnech, tedy po více než půl roce od invaze. Nicméně se tak stalo ještě dříve, než válka 28. února 1991 skončila. Tou dobou už byly akcie dokonce asi o 11 procent nad úrovní z předvečera iráckého vpádu do Kuvajtu.
Newman, Yahoo! Finance
Root, Barron´s.com
[/um_loggedin]