Teroristické útoky z 11. září 2001 na New York a Washington otřásly světem. Dá se říci, že rozbili jednu ze základních jistot, a sice že po skončení studené války je svět opět o něco bezpečnějším místem. Najedou jako by nic z toho neplatilo a podepsalo se to i na výkonnosti finančních trhů.
Chceme-li najít vhodný příklad teorie o takzvané černé labuti (black swan), pak teroristické útoky z 11. září 2001 jsou k tomuto účelu nanejvýš vhodné. Teorie černé labuti totiž hovoří o tom, že přijde zcela nečekaná a neočekávatelná událost, která negativně naruší dosavadní chod ekonomiky. Co mohlo víc zasáhnout nejen americké hospodářství více než útok v samotném srdci kapitalismu, totiž v těsné blízkosti Wall Street?
[um_loggedout]
Pro přečtení celého článku se musíte přihlásit nebo zaregistrovat…
[/um_loggedout]
[um_loggedin]
Bezprostřední reakcí na útoky bylo uzavření burzy v New Yorku. K obnovení obchodování došlo až následující týden v pondělí. Jelikož 11. září 2001 připadlo na úterý, newyorská burza zůstala zavřená vůbec nejdéle od roku 1933.
Hned po jejím otevření nastaly výprodeje. Během jediného dne index S& ztratil přes 11, Do Jones přes 14 a Nasdaq asi 16 procent. Hodnota trhu klesla o 1,4 bilionu dolarů. Nejpostiženějšími tituly byly aerolinky a pojišťovny, na něž útoky bezprostředně dopadly.
Zdálo se, že obnova nejen finančního trhu bude trvat měsíce, ne-li roky. Jenže už 7. října 2001 tehdejší prezident USA George W. Bush oznámil, že americké jednotky vstoupily do Afghánistánu, aby dopadly strůjce útoků na Manhattan. Akcie reagovaly růstem a během jednoho měsíce se index S&P dostal na úroveň z předvečera 11. září. Navzdory všem předpovědím bylo vzpamatování se finančních trhů z nejhoršího dějinného okamžiku USA od napadení Pearl Harboru překvapivě silné a rychlé.
Pisani, CNBC.com
Pringle, Barron´s.com
[/um_loggedin]