Za největší hrozbu pro globální ekonomiku lze považovat válku na Ukrajině, která způsobí odklad hospodářského oživení po covidu. Navíc se zhorší inflační tlaky, které kvůli stále narušeným dodavatelským řetězcům ve světovém hospodářství přetrvají po delší dobu. To jsou klíčové závěry úvodních projevů ekonomických a politických lídrů, jež zazněly ve švýcarském Davosu.
„Čelíme nejméně čtyřem krizím, které se spojily. Máme vysokou inflaci, máme energetickou krizi, máme potravinovou chudobu a máme klimatickou krizi. A nejsme schopni tyto krize vyřešit, pokud se budeme soustředit pouze na jednu z nich,“ řekl ve svém vystoupení na Světovém ekonomickém fóru německý ministr hospodářství a vicekancléř Robert Habeck. Podle něho ale zároveň platí, že pokud nevyřešíme ani jednu ze zmíněných krizí, svět zažije ekonomickou recesi s obrovským dopadem na globální stabilitu.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová Habeckovo vystoupení doplnila varováním, že válka, cenové šoky a potravinová krize „přitáhla mračna“ nad globální ekonomický výhled. Podle ní ale zatím světovému hospodářství recese nehrozí. „Ne teď, ale to neznamená, že je to zcela vyloučeno,“ dodala.
„Rusko-ukrajinská válka se může ukázat jako bod zlomu pro hyperglobalizaci,“ varovala prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Poukázala tak na křehkost dodavatelských řetězců, které v krátké době po sobě narušila covidová pandemie a následně přímo či nepřímo právě válka na Ukrajině. Lagardeová rovněž zopakovala, že Evropská centrální banka již zakročí proti inflaci, a to v podobě zvýšení úrokových sazeb v červenci a v září.
Koranyi, Burns,
Reuters
