Evropská centrální banka už nehodlá tolerovat stoupající inflaci v eurozóně. Poprvé od roku 2011 přistoupla ke zvýšení základních úrokových sazeb. Současně však představila nástroj, pomocí kterého hodlá zabraňovat v rozevírání úrokových nůžek u vládních dluhopisů mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské měnové unie. Těžit by z něho mohla především Itálie nebo Řecko.
„Výkonná rada usoudila, že je vhodné podniknout větší první krok na cestě za normalizací úrokových sazeb tak, jak byl signalizovala na svém posledním zasedání,“ řekla prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová na čtvrteční tiskové konferenci.
Lagardeová zdůraznila, že případné další kroky budou následovat po pečlivé analýze dat, a budou směřovat k naplnění mandátu ECB, který je udržení inflace blízko dvouprocentní úrovně ve střednědobém horizontu. Všechny úrokové sazby ECB tak byly s účinností od 27. července zvýšeny o půl procentního bodu. Žádná ze sazeb se tak již nebude nacházet v záporném teritoriu.
Evropská centrální banka také představila takzvaný antifragmentační nástroj pro stabilizaci dluhopisového trhu. Nástroj s označením TPI (Transmission Protection Instrument) má sloužit k zabránění přílišného rozdílu úrokových výnosů u vládních dluhopisů.
ECB tak reagovala na nedávný nárůst úroků u bondů italské vlády, a dala tak jasně najevo, že nebude tolerovat zvyšování rizikové přirážky u dluhopisů více zadlužených zemí.
ECB může nový nástroj využívat prakticky neomezeně, což znamená, že je ochotna odkupovat vládní dluhopisy té země, kde by růst úroků zvyšoval riziko její platební neschopnosti. Fakticky to znamená zavedení selektivního kvantitativního uvolňování.
Zdroj: ECB
