Akciové burzy mají za sebou jedno z nejmizernějších prvních pololetí za mnoho posledních let. Index S&P 500 newyorské burzy od začátku roku odepsal kolem 18 procent. Analytici si však nevědí rady, jakým směrem se akcie vydají v pololetí druhém. Mohou se klidně navracet k hodnotám z počátku roku, stejně jako odepsat dalších deset procent.
Oči většiny globálních investorů se v několika příštích dnech budou upírat na měnověpolitické zasedání Federálního rezervního systému (americké centrální banky). Jeho výbor pro operace na volném trhu, jenž o nastavení úrokových sazeb rozhoduje, bude jednat ve dnech 26. a 27. července. Razance, s jakou změní nastavení úrokových sazeb, totiž napoví, kam se pohnou nejen americké burzy.
Mezi analytiky se nejčastěji diskutuje zvýšení sazeb o 0,5 až 0,75 procentního bodu. Bude záležet na tom, jak se vyvine červnová inflace. Meziroční tempo růstu cen v květnu vyskočilo na 8,6 procenta, a bylo o 0,3 procentního bodu vyšší než v dubnu. Na druhé straně se ale příliš nelišilo od inflace březnové.
Nyní však přišla zpráva a vývoji pracovního trhu v USA za červen, která naznačila, že americké hospodářství zatím do recese nesměřuje. V USA během červa vzniklo přes 370 tisíc nových pracovních míst, což výrazně předčilo očekávání expertů. Americký trh práce tak stále působí proinflačně, což by mohlo značit, že Fed zvýší sazby razantněji.
V takovém případě by akcie mohly reagovat poklesem. Záležet proto bude na průběhu výsledkové sezóny, kdy společnosti obchodované na burze začnou oznamovat své hospodaření za druhý letošní kvartál. Pozitivní výsledky mohou naopak tlačit burzu výše a do určité míry potvrdit, že firmy jsou odolné a schopné generovat zisk, i když jim zdražuje financování.
Krauskopf,
Reuters
