S trochou nadsázky by se dalo říci, že svět (přinejmenším ten vyspělý) stojí na prahu měnových válek. Americký dolar totiž po dalším drastickém zvýšení úrokových sazeb Fedem prudce posílil. Jak k eur, tak libře a v neposlední řadě také japonskému jenu. Řada centrálních bank přišla s ráznou odpovědí.
Federální rezervní systém oznámil po dvoudenním zasedání, že zvyšuje svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu.
Jde o třetí takto prudké zvýšení sazeb v řadě. Část trhu s takovým růstem počítala, část byla překvapena. Na každý pád americký dolar začal v reakci na tento krok posilovat.
Euro se vůči dolaru propadlo na nové dvacetileté minimum, když se obchodovalo za 0,981 dolaru.
Prudce ztrácet začal také japonský jen, který se zastavil těsně pod hranicí 145 jenů za dolar. A k oslabujícím měnám se přidala také britská libra, která se propadla na nové 37leté minimum vůči americkému dolaru.
Libra ztráty mírně umazala hned ve čtvrtek, kdy Bank of England oznámila zvýšení své základní úrokové sazby o půl procentního bodu.
Britská centrální banka tedy nenásledovala Fed v plném rozsahu, a tak se úrokový diferenciál mezi librou a dolarem zvýšil o čtvrt procentního bodu ve prospěch dolaru.
Japonská centrální banka však nakonec také na zvýšení sazeb Fedu zareagovala. Učinila tak pod tíhou okolností, kdy trh poslal jen vůči dolaru nad 145 jenů za dolar.
Bank of Japan tak začala ve prospěch domácí měny na trhu intervenovat a kurs jenu se jí podařilo srazit blízko k hranici 142 jenů za dolar.
Ve čtvrtek oznámily zvýšení svých sazeb také další významné centrální banky, jako například švýcarská nebo norská.
Opačným směrem sazby poslala centrální banka v Turecku, která rozhodla o poklesu o rovný procentní bod.
Je však nutné poznamenat, že turecká centrální banka tvoří svou politiku pod vlivem prezident Recepa Tayyipa Erdoğana, který je přesvědčen, že s inflací se bojuje poklesem, nikoli růstem úrokových sazeb.
Zdroj: John, Chavez-Dreyfuss, Robertson – Reuters
