Vnější nerovnováha české ekonomiky byla loni největší od měnové krize v roce 1997. A to především kvůli obřímu schodku bilance zahraničního obchodu, která dosáhla bezmála 200 miliard korun. Letos by se ale situace měla zlepšit, také díky očekávanému zlevnění energetických komodit.
Přestože se během loňského roku bilance zahraničního obchodu zhoršila o necelých 190 miliard korun a dosáhla deficitu bezmála 200 miliard, prosincový výsledek pozitivně překvapil.
Česká obchodní výměna se zahraničím totiž skončila se schodkem ve výši 1,2 miliardy korun, což bylo o 15 miliard méně než v prosinci roku 2021.
Český statistický úřad uvedl, že výrazné zlepšení bilance šlo na vrub zejména obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji a také obchodu s motorovými vozidly.
Na druhé straně se prohloubil schodek u obchodu s ropou a zemním plynem, který v prosinci dosáhl téměř devět miliard korun.
Statistici rovněž zveřejnily údaje o průmyslové výrobě. Ta se v prosinci meziměsíčně zvýšila o 0,2, meziročně pak o 4 procenta. Hodnota nových zakázek v porovnání s prosincem 2021 stoupla dokonce o více než desetinu.
Průmyslová produkce v roce 2022 vzrostla o 1,7 % a vyrovnala předcovidovou úroveň produkce z roku 2019.
Nejvýrazněji tento výsledek ovlivnila výroba motorových vozidel, kde produkce meziročně vzrostla o více než desetinu.
„V řadě dalších klíčových odvětví českého zpracovatelského průmyslu však meziročně produkce klesla,“ uvedl k čerstvým údajům Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Podle ekonoma Vladimíra Pikory by průmyslová produkce měla letos klesnout asi o půl procenta.
„Problémem nebude jen drahá energie, ale i nedostatek čipů z Asie, silná koruna a vysoké úrokové sazby. Výroba zkrátka nebude plynulá. Rok 2024 by už ale měl přinést svižný růst,“ uvedl.
Zdroj: ČSÚ
