Výkonná rada Evropské centrální banky rozhodla, že zvýší své základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. A to s účinností od 14. září. Jde o nejrazantnější zvýšení sazeb za posledních 20 let. ECB tím dává jasně najevo, že inflaci bere vážně, stejně jako svůj závazek snížit ji v dohledné době na úroveň dvou procent.
Depozitní sazba se tak po deseti letech vrátí do kladného teritoria, když od 14. září stoupne na 0,75 procenta. Hlavní úroková sazba pro refinanční operace se zvýší na 1,25 a lombardní sazba na 1,5 procenta. Evropská centrální banka se tak rozhodla i nadále důrazně postupovat proti inflaci, která se v eurozóně dostala na nejvyšší úroveň za posledních 40 let.
„Chceme, aby ekonomické subjekty bez jakýchkoli pochybností pochopili, že ECB myslí návrat inflace ke dvěma procentům vážně,“ řekla po čtvrtečním měnověpolitickém zasedání prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
Podle ní je snížení inflace prvořadým úkolem, a to i za cenu, že se evropské hospodářství nevyhne recesi. „V základním scénáři neočekáváme negativní ekonomický růst v příštím roce, v pesimistickém scénáři ale ano,“ řekla dále Lagardeová. Pesimistický scénář podle ní nastane, pokud Rusko zcela zastaví dodávky plynu a Evropě se nepodaří je rychle nahradit dodávkami z jiných zemí.
Lagardeová se také věnovala porovnání evropské a americké inflace. Zdůraznila, že zatímco americká je převážně poptávkového charakteru, Evropa naopak dostává inflační zásah skrze nabídkovou (nákladovou) stranu ekonomiky. Ani to ale nic nemění na nutnosti zvyšovat úrokové sazby i v budoucnu, dokud inflační tlaky v eurozóně nepoleví. Inflace by se podle Lagardeové měla ke dvěma procentům vrátit v průběhu roku 2024.
-red-
