Hrubý domácí produkt Evropské unie se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o čtyři procenta. Jde sice o zpomalení oproti předchozímu kvartálu, přesto lze hospodářský růst považovat za solidní. Obzvláště v kontextu probíhající války na Ukrajině, energetické krize a rekordně vysoké inflaci.
O rovná čtyři procenta se ve druhém čtvrtletí zvýšil výkon ekonomiky evropské sedmadvacítky. Jen o desetinu procentního bodu pomalejším tempem rostla ekonomika eurozóny. Vyplývá to z předběžného odhadu Eurostatu. V prvním letošním čtvrtletí ekonomika Evropské unie i eurozóny rostly takřka o 5,5 procenta.
Mezičtvrtletně se HDP Evropské unie i eurozóny zvýšil o 0,6 procenta. Jde o zachování prakticky stejné mezikvartální dynamiky jako v prvním čtvrtletí.
Vůbec nejrychleji hrubý domácí produkt vzrostl ve Slovinsku, kde se ekonomický výkon meziročně zvýšil o 8,3 procenta. Následovalo Portugalsko (6,9), Maďarsko (6,5) a Španělsko (6,3). Nejpomaleji naopak rostlo Německo, jehož HDP byl meziročně vyšší jen o 1,5 procenta. Druhou nejpomalejší dynamiku zaznamenalo Finsko (2,3), třetí Lotyšsko (2,5).
V Evropské unii i eurozóně pokračoval ve druhém čtvrtletí také růst počtu zaměstnaných osob. Zaměstnanost se v porovnání s prvním kvartálem letošního roku zvýšila o 0,3 procenta.
Meziročně se pak počet zaměstnaných zvýšil o 2,3 procenta v Evropské unii a o 2,4 procenta v eurozóně. Oproti předchozímu čtvrtletí se meziroční dynamika mírně snížila, ale i tak zůstala výrazně nad úrovněmi před propuknutím pandemie koronaviru, uvedl Eurostat.
-red-