Květen byl pro Boeing (BA -0,01 %) významným měsícem, neboť se společnost vrhla zpět do kosmického průmyslu, a následně absolvovala úspěšný testovací let své kosmické lodi CST-100 Starliner bez lidské posádky.
Je nutné si přiznat, že SpaceX stále udržuje náskok před Boeingem, co se týče letů s lidskou posádkou. Od roku 2019 SpaceX uskutečnil vlastní testovací let bez posádky, kdy na oběžnou dráhu vyslal celkem 25 lidí, zatímco Boeing si udržoval nulové konto.
Boeing se však chystá stáhnout náskok vůči SpaceX, a to pravděpodobně již letos, aby mohl v následujících letech generovat tržby z pilotovaných letů do vesmíru.
Vzhůru do vesmíru a mise CFT
Květnový zkušební let „OFT-2“ společnosti Boeing byl vyvrcholením více než dvouleté usilovné přípravy letounu Starliner k přímému letu.
Ačkoli mise bez posádky neproběhla zcela bez komplikací, byla dostatečně zdařilá na to, aby NASA s jistotou jmenovala dva astronauty, a to vedoucího mise Barryho Wilmora a pilota Suniho Williamse, kteří poletí na palubě Starlineru v rámci nadcházející mise CFT (Crew Flight Test).
NASA neuvedla konkrétní datum pro misi CFT, neboť stále vyhodnocuje data získaná z předchozí mise OFT-2. Vesmírná agentura má však údajně ve svém kalendáři vyznačeno datum startu k 8. prosinci letošního roku. Podle portálu Ars Technica existuje zde přinejmenším racionální naděje, že Starliner letos uskuteční svůj druhý let.
Co to znamená pro Boeing a jeho investory?
Především by to pro společnost Boeing bylo významné vítězství z hlediska PR. To umožní Boeingu obhájit, že stejně jako SpaceX je i Boeing vesmírnou firmou, která disponuje kosmickými loděmi s lidskou posádkou schopnými uskutečnit lety na mezinárodní vesmírné stanice.
Kapacita prostoru pro posádku Starlineru je 390 metrů krychlových, což je téměř dvakrát více než u kapsle Apollo, která v 60. a 70. letech pravidelně létala na Měsíc. Ačkoliv by SpaceX jednoznačně zůstala v pozici lídra, pokud jde o dosavadní realizované mise, v tomto vesmírném závodě by Boeing v zásadě dostihl SpaceX.
Pokud bude nadcházející mise CFT úspěšná, Boeing rovněž obdrží zbývající část z 4,2 miliardy dolarů, které mu byly přiděleny v roce 2014 na vývoj letounu Starliner, jeho testovací lety a následně šest operačních letů s posádkou na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
Když NASA loni schválila společnosti SpaceX první tři dodatečné lety s posádkou a v červnu jí pak přidělila dalších pět letů, v podstatě tím vyčerpala své potřeby na přepravu posádky k ISS až do konce provozní životnosti vesmírné stanice, která má vypršet v roce 2030.
Je možné, že NASA nalezne v následujících osmi letech racionální důvod, proč vyslat na stanici ISS další astronauty, což si vyžádá další dodatečné lety. V tento okamžik nemůže Boeing počítat s tím, že by mu NASA schválila další lety.
Hledají se potenciální klienti
Kde by se takoví klienti mohli vyskytovat? Nabízejí se tři možnosti. Za prvé, Boeing by se mohl obrátit na společnost Axiom Space s nabídkou služeb pro její plánovanou budoucí vesmírnou stanici. Axiom již má úzké vazby se společností SpaceX, což by mohlo ztížit spolupráci.
Na druhou stranu, Boeing je již partnerem projektu vesmírné stanice Orbital Reef od Jeffa Bezose, a pokud se tento projekt podaří realizovat, bude Orbital Reef představovat zajímavý cíl pro budoucí lety Starlineru.
Jakmile se prokáže, že Starliner je pro lety do kosmu bezpečný, není důvod, proč by si Boeing nevyzkoušel strategii společností Virgin Galactic, Blue Origin a SpaceX a nenabídl jim, aby na palubě Starlineru létali na oběžnou dráhu vesmírní turisté v rámci zpoplatněných letů.
Koneckonců, když SpaceX uskutečnila svou soukromou vesmírnou misi Inspiration4, inkasovala prý za let se čtyřmi turisty až 200 milionů dolarů.
Otázka však zní, jak velký bude trh s letenkami v rámci vesmírné turistiky, ale vzhledem k tomu, že v současnosti jsou tyto služby schopny poskytovat pouze dvě společnosti, může to být nejschůdnější cesta k expanzi nového programu společnosti Boeing v oblasti pilotovaných letů do vesmíru.
Rick Smith
The Motley Fool
