Někteří proponenti kryptoaktiv tvrdí, že představují efektivní ochranu úspor před inflací. Podobně jako zlato, nemovitosti nebo další aktiva, jejichž ceny mají tendenci dlouhodobě růst přinejmenším tempem, jakým roste všeobecná úroveň cen v ekonomice. Jenže z dosavadních pozorování vyplývá, že kryptoměny nejsou digitálním zlatem, jak mnozí možná očekávali.
Ratingová agentury Standard & Poor´s Global se zaměřila na to, jak se vyvíjí hodnota vybraných kryptoměnových aktiv v souvislosti s vývojem inflace.
A došla k závěru, že o kryptoaktivech nelze s jistotou hovořit jako o digitálním zlatu, neboť z dosavadních dat nelze vyvodit, že by kryptoměny jako Bitcoin nebo Ethereum dokázaly své držitele bezpečně ochránit před inflací.
„Kryptoaktiva by teoreticky mohla představovat jakousi ochranu před inflací. My si ale myslíme, že datová řada je zatím příliš krátká na to, abychom něco takového mohli ověřit nebo prokázat,“ uvedli analytici agentury S&P Global.
A ukázali, že korelace mezi cenou Bitcoinu a americkou mírou inflace je příliš slabá na to, aby se o kryptoměně dalo hovořit jako o bezpečném přístavu, kam zaparkujete své úspory, když inflace stoupá.
Podporovatelé kryptoaktiv, konkrétně Bitcoinu, ale tvrdí, že systém, jak se Bitcoin těží, je nastaven tak, aby kryptoměna dokázala před inflací chránit. Už jen fakt, že zhruba každé čtyři roky dochází k takzvanému halvingu, tedy snížení tempa těžby Bitcoinu na polovinu, zajišťuje, že nabídka tohoto aktiva roste stále pomaleji.
Jenže jak ukázal vývoj v posledních dvou letech, halving nemusí být dostatečnou zárukou adekvátního zhodnocování kryptoměn.
Kryptoměny se zatím chovají spíše jako velmi riziková technologická akcie, kdy akcie obecně jsou poměrně citlivé na průběh cyklu zvyšování úrokových sazeb centrální bankou.
A to nepřímo úměrně.
Zdroj: Godbole – CoinDesk.com
