Právě končící rok byl z hlediska akciových trhů výjimečný. Vezly se totiž na vlně mimořádně uvolněné měnové politiky neboli politiky levných peněz, vzhůru je tlačilo také relativně rychlé ekonomické oživení po několika vlnách pandemie koronaviru.
Těsně před koncem roku 2021 se však podmínky mění. Šíření varianty omikron viru SARS-CoV-2 vzbuzuje obavy o pokračování hospodářského oživení a svět zároveň drtí inflace, kterou nepamatujeme několik dekád. Centrální banky v čele s Federálním rezervním systémem, Evropskou centrální bankou a Bank of England proto daly jasně najevo, že tempo růstu cen chtějí zkrotit.
Bank of England dokonce jako první centrální banka ze zemí G7 zvýšila úrokové sazby, Fed a ECB zatím jen oznámily omezení či konec kvantitativního uvolňování. Podle expertů oslovených portálem Barron´s.com došlo na samém prahu roku 2022 k otočení kormidlem, což bude znamenat, že akciové burzy nebudou živeny dalšími dávkami „steroidů“ v podobě vypouštění likvidity na trh. Mnohem více tedy bude záležet na fundamentech konkrétních titulů, než jsme byli doposud zvyklí.
Jenže něco podobného experti tvrdili také loni, když předpovídali vývoj v roce 2021. Tehdy se očekávalo, že hlavní index newyorské burzy zpevní v letošním roce přibližně o deset procent. Realita je ovšem taková, že index S&P 500 posílil téměř o 25 procent, tedy 2,5krát více, než analytici odhadovali.
Zároveň je ale třeba zdůraznit, že nelze trend roku 2021 jednoduše prodloužit do roku 2022. Jak již bylo řečeno, podmínky se změnily, a tak skutečně příští rok nemusí být na burzách tak veselo jako letos. Na druhé straně pravděpodobně není třeba mít obavy z nějakého kolapsu (pokud se samozřejmě neobjeví podobná černá labuť jako v prvním čtvrtletí roku 2020). Měnověpolitické přistání bude hladké a globální ekonomika se nejspíše nadechne k ještě silnějšímu oživení než letos. Fundamenty tak nakonec mohou převážit nad efekty končícího „zalévání“ trhů lacinými penězi.
Jasinski, Barron´s.com
Bary, Barron´s.com