Přestože stále nebylo dosaženo dohody na posunutí dluhového stropu USA, nejspíše se tak nakonec stane. A to ještě dříve, než se federální úřady Spojených států dostanou do platební neschopnosti. Investoři se proto začnou opět soustředit na jiné faktory, které budou ovlivňovat vývoj finančních, a zejména akciových trhů. Například na měnovou politiku americké centrální banky.
Na dohodu o dluhovém stropu mají američtí zákonodárci čas do 5. června. Zatím sice ještě nebyla dosažena, podle obou hlavních aktérů, tedy demokratů a republikánů, však byl učiněn zásadní pokrok.
Dá se tedy očekávat, že Spojené státy nakonec do platební neschopnosti neupadnou a finanční trhy obrátí svou pozornost zpět ke „standardním“ indikátorům mapujícím ekonomický vývoj USA.
Pod drobnohled se tak opět dostane měnová politika Federálního rezervního systému, která byla v uplynulých měsících nejagresivnější od počátku 80. let, kdy se centrální bankéři snažili stlačit podobně vysokou inflaci jako dnes.
Nejbližší měnověpolitické rozhodnutí padne 14. června, kdy bude u konce dvoudenní jednání Federálního rezervního systému.
Trhy proto budou bedlivě sledovat reakci na čerstvá data o jádrové inflaci, která se v dubnu zvýšila o 0,1 procentního bodu na 4,7 procenta v porovnání s březnem.
Očekávání analytiků je podle agentury Reuters v poměru 50 na 50 v otázce, zda Fed zvýší své základní sazby o dalšího 0,25 procentního bodu. Přitom ještě před měsícem šance takového kroku trh hodnotil na méně než deset procent.
Pokud tedy Fed skutečně sazby o čtvrt bodu zvýší, nemuselo by to nutně znamenat špatné zprávy pro akciové trhy. Pokud zvýšení bude mírnější, či se dokonce většina centrálních bankéřů Fedu rozhodne pro stabilizaci sazeb, akcie na to mohou reagovat růstem.
Zcela vyloučena ale není ani varianta přísnějšího zvýšení sazeb, bude totiž záležet na aktuálních datech o inflaci, která by v polovině června měla být již k dispozici.
Zdroj: Randall – Reuters