Přestože ekonomická aktivita ve světě po odeznění pandemie koronaviru vzrostla, pro zbytek letošního roku a zejména pro rok příští je nutné počítat se zpomalením hospodářského růstu. Vyplývá to z aktuálního odhadu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Globální hospodářský růst v letošním roce dosáhne rovných tří procent. V příštím roce ale zpomalí na 2,2 procenta.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) to uvedla ve svém aktuálním globálním ekonomickém výhledu.
Světová ekonomika letos i v příštím roce poroste pomaleji, než OECD odhadovala před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu.
Mezi hlavní příčiny hospodářského zpomalení OECD zahrnuje zpřísňování měnové politiky prakticky všech významných centrálních bank, politiku zero covid v Číně, ale také vysoké ceny energií, zejména zemního plynu.
Svůj tlumicí efekt bude mít také inflace, která se stává celosvětovým problémem. Její nejvyšší úroveň za posledních 40 let totiž sníží reálné příjmy obyvatelstva, což povede k poklesu spotřebních výdajů.
Inflace sice v příštím roce zpomalí, ale i nadále zůstane velmi vysoká. Ve vyspělých zemích se bude pohybovat od tří zhruba do osmi procent.
Výrazně více zpomalí vyspělé ekonomiky. Například eurozóna v příštím roce poroste jen o 0,3 procenta.
Původní odhad OECD počítal pro rok 2023 s růstem HDP eurozóny o 1,6 procenta. Spojené státy v roce 2023 porostou jen o půl procenta, oproti letošnímu roku tak růst klesne na třetinu.
Výrazně nižšího růstu HDP se dočká také Čína, jejíž ekonomika ekonomický růst ale v příštím roce zrychlí na 4,7 z letošních 3,2 procenta, uvedla OECD.
-red-
