Zlato je dlouhodobě považováno za bezpečný přístav, který ochrání peníze před neblahým vlivem inflace. A často je součástí rezerv centrálních bank. Ty jej v loňském roce nakoupily v největším objemu od roku 1967.
Centrální banky se ještě v 90. letech minulého století zlata zbavovaly. V období od roku 1990 do roku 2000 prodaly stovky tun.
Do jisté míry šlo o reakci na geopolitické uvolnění po pádu železné opony a důsledek optimistického hospodářského výhledu do budoucna.
Jenže finanční krize v letech 2008 a 2009 zapříčinila obrat tohoto trendu a centrální banky ve vyspělých zemích se zlata zbavovat přestaly.
Centrální banky Ruska, Turecka nebo Indie dokonce začaly zlato ve větším množství nakupovat a časem se přidaly i ty, které jej dříve prodávaly.
Podle zjištění World Gold Council byl rok 2022 rekordní. Centrální banky po celém světě totiž nakoupily největší objem zlatých rezerv od roku 1967.
Celkový objem nakoupeného zlata dosáhl 1 136 tun a cedulové banky za ně utratily kolem 70 miliard dolarů.
„Jde o pokračování nastoleného trendu. Příčiny jsou patrné, když se podíváme na události loňského roku. Vidíme ale také makroekonomické důvody jako nejistota a volatilita na trzích,“ uvedl pro agenturu Reuters Krishan Gopaul, analytik World Gold Council.
Centrální banky si zvyšováním zlatých rezerv rozšiřují pole působnosti, protože svá aktiva nemusí v takové míře investovat například do amerických vládních dluhopisů nebo do dolarových aktiv.
Právě proto, že zlato se jeví jako stabilnější aktivum, než se v uplynulém roce jevily běžné finanční produkty.
Zdroj: Hobson (Reuters)
