Ne nadarmo je krach na newyorské burze z podzimu 1929 označován za jedno z nejtemnějších období obchodování s cennými papíry. Investoři přicházeli o celoživotní úspory rychlostí, jakou do té doby západní svět nezažil. Obnova však byla bolestná a dlouhá.
Začalo to vlastně už ve čtvrtek 24. října 1929, Evropa se o tom kvůli časovému posunu (a absenci internetu) dověděla až následujícího rána. První vážnější propad akcií na newyorské burze spustil spirálu, která trvala prakticky až do léta 1932. Hlavní index Wall Street Dow Jones Industrial Average za tu dobu ztratil téměř 90 procent své hodnoty v předvečer krachu v říjnu 1929.
[um_loggedout]
Pro přečtení celého článku se musíte přihlásit nebo zaregistrovat...
[/um_loggedout]
[um_loggedin]
Přestože po prvním asi 11procentním propadu Dow Jonesova indexu mnozí věhlasní finančníci uklidňovali, že jde o běžnou věc, kdy trh jen hledá novou rovnováhu, hned zkraje příštího týdne následovaly další mohutné pády. Zatímco na podzim 1929 se hodnota Dow Jonese blížila 400 bodům o necelé tři roky později se sotva udržela nad 41 body.
Příčinou nejhoršího období newyorské burzy byla paradoxně prosperita předchozích devíti let. Na konci první světové války se USA staly velmocí číslo jedna. Těžily z toho, že se na americké půdě neválčilo a že byly největším věřitelem konfliktem zdecimované Evropy. Mezi lety 1923 až 1929 se výkon americké ekonomiky zdvojnásobil, nezaměstnanost se držela kolem dvou procent.
Americké domácnosti bohatly a stále populárnějším se stalo investování úspor do akcií. Zpočátku jejich hodnota rostla, protože firmy, jež akcie vydávaly, prosperovaly. Časem se však na finančních trzích začala vytvářet spekulativní bublina. Čím se akcie stávaly cennějšími, tím více podněcovaly investory k jejich dalšímu nákupu, což vedlo k jejich dalšímu nabývání na hodnotě.
Situace navíc vygradovala do zcela absurdní podoby. Optimismus byl tak velký, že si investoři neváhali na pořízení akcií brát bankovní úvěry, za něž ručili právě nakoupenými akciemi. A banky tyto úvěry ochotně poskytovaly. Bylo tedy jen otázkou času, kdy bublina praskne a dlužníci budou akcie prodávat, aby dostáli svým závazkům vůči peněžním ústavům. Jenže když se na trh vrhne něčeho moc najednou, cena klesá. A to se stalo i akciím obchodovaným na Wall Street. Nastal efekt sněhové koule, která se spustila ze svahu a převálcovala vše, co jí stálo v cestě.
Rozhodující odraz ode dna se dostavil na přelomu let 1932 a 1933, který byl později podpořený programem nového amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta na obnovu hospodářství USA, jenž vešel do historie pod názvem New Deal. Americké ekonomice se skutečně začalo dařit, což se promítalo i do růstu cen akcií na Wall Street. Jenže ještě koncem 30. let nedosahoval Dow Jonesův index ani poloviny úrovně z října 1929. Plné zotavení z krachu newyorské burzy přišlo až v listopadu 1954, tedy více než čtvrtstoletí po černém pátku, respektive čtvrtku 24. října 1929.
Federal Reserve History
Blodget, Business Insider
Amadeo, Reasuer, The Balance
[/um_loggedin]