Velká hospodářská krize byla přelomovou událostí, která měla trvalé ekonomické, sociální a politické důsledky, z nichž některé nás pronásledují až dodnes. V tomto článku se dozvíte více informací o této události a tom, jak tato krize ovlivňuje naši nynější realitu.
Co bylo způsobilo Velkou hospodářskou krizi?
Po první světové válce zažily Spojené státy a další země dekádu velkého hospodářského růstu a prosperity. Často se toto období označuje jako „bouřlivá dvacátá léta“.
Na podzim roku 1929 došlo k velkému krachu na americkém akciovém trhu, který odstartoval celosvětový hospodářský pokles.
Zda tento kolaps skutečně způsobil ekonomickou depresi, se však vedou spory. V létě 1929 se v USA již projevila mírná hospodářská recese. Zatímco akciový trh navzdory poklesu dlouhé měsíce stoupal vzhůru.
Někteří ekonomové poukazují na to, že recese přiměla lidi odkládat výdaje, čímž se snížila spotřebitelská poptávka. Při absenci zásahu vlády a centrální banky přerostla v plnohodnotnou depresi.
Někteří zastánci Keynesova myšlení naopak zdůrazňují, že krach na burze výrazně snížil produktivitu a prohloubil tak recesi.
Je možné, že to byla kombinace všech faktorů. Společně se ztrátou pracovních míst, kolapsem zahraničního obchodu a dalšími událostmi, které způsobily „dokonalou bouři“, k níž následně skutečně došlo.
Velký krach v roce 1929
Krach na trzích v roce 1929 nebyl jednodenní událostí, jak se často uvádí v učebnicích dějepisu. Nejčastěji uváděným dnem kolapsu je 29. říjen rok 1929. Příznaky očekávaného oslabení se začaly objevovat již o několik měsíců dříve.
Prudké výprodeje v březnu a květnu téhož roku byly důsledkem slabší recese. Ta zahrnovala pokles výroby v hlavních průmyslových sektorech.
Trh se po těchto počátečních poklesech vzpamatoval a od června do září vylétl o dalších 20 % směrem vzhůru. Přičemž 3. září dosáhl index Dow Jones Industrial Average maxima ve výši 381,17 bodu.
Za zmínku rovněž stojí to, že do září roku 1929 vzrostla hodnota akciového trhu oproti předchozí dekádě na desetinásobek.
Ekonom Irving Fisher prohlašoval, že „ceny akcií dosáhly, jak se zdá, trvale vysoké úrovně“. Významný podnikatel Roger Babson rovněž varoval, že „se blíží krach, který může být děsivý“.
Na amerických trzích se zvýšila volatilita. 24. října (označovaný jako „černý čtvrtek“) došlo k prvnímu prudkému výprodeji o zhruba 11 %.
Ve středu osudného týdne došlo k odrazu o 12,3 %. Ten ale nemohl dlouho pokračovat, neboť trh pokračoval v propadu až do listopadu.
Přičemž nízká úroveň ze 14. listopadu vedla k silné rally na medvědím trhu až do 17. dubna roku 1930. 8. července roku 1932 nakonec dosáhl dna – pokles o 89 % oproti maximu z roku 1929.
Desetiletá krize
Doba trvání a rozsah poklesu akcií neměly v dějinách USA obdoby. Především zanechaly zemi ochromenou masivními konfiskacemi, bankroty, exekucemi a krachy bank.
- Nezaměstnanost dosáhla 25 % (v jiných zemích více než 30 %).
- Hospodářská aktivita se výrazně oslabila a důvěra veřejnosti v podnikání byla narušena.
- Řada lidí, kteří v předchozí dekádě nakoupili akcie (a zejména ti, kteří nakupovali na úvěr), byla úplně zruinována.
Vzhledem k rozsahu propadu akcií lze nepochybně usuzovat, že došlo k prohloubení škod, které vznikly na počátku mírné recese. Nebyl však jediným faktorem, protože k němu přispělo několik dalších faktorů.
- Zahraniční obchod byl značně omezen. Řada zemí po celém světě (včetně USA) byla v té době vázána na zlatý standard. To je je v podstatě vzájemně svazovalo a nechávalo je všechny zranitelné vůči slabé americké měně.
- Došlo k sérii hromadných výběrů z bank na počátku 30. let 20. století. Tyto výběry způsobily pokles důvěry a nedostatej hotovosti, který vedl k uzavření tisícovek bank.
- Smoot-Hawleyho celní zákon z června roku 1930 zavedl cla na dovoz zahraničních výrobků, čímž je prodražila.
- Minimální vládní zásahy. Hooverova vláda podnikla jen omezené kroky k řešení problémů v ekonomice. Hoover nabídl bankám půjčky a přijal zákon o mimořádné pomoci a výstavbě. Ale základním přístupem jeho administrativy bylo nechat ekonomiku běžet svým vlastním tempem.
Dopad velké hospodářské krize na Ameriku a svět
Dopad Velké hospodářské krize pocítily všechny skupiny obyvatelstva a projevil se po celém světě.
Nejhorší byl rok 1933, kdy bylo 15 milionů Američanů bez práce a polovina bank v zemi zkrachovala.
V březnu roku 1933 začala vláda FDR podnikat řadu opatření, aby zabránila hospodářskému propadu a zahájila zdlouhavou cestu k oživení.
Trvalo 25 let, než akciový trh překonal svůj vrchol z roku 1929. Řada opatření přijatých během krize se proměnila v permanentní systémy.
Řada podniků buď zkrachovalo, nebo propustilo zaměstnance. A to připravilo miliony pracovníků o práci, a zvýšilo míru nezaměstnanosti až na 25 %.
Na počátku 30. let 20. století byly Spojené státy jedinou průmyslovou zemí, která neměla určitý druh státního důchodového programu.
Reakcí vlády bylo přijetí zákona o sociálním zabezpečení v roce 1935. Tento zákon americkým dělníkům poskytl odškodnění v nezaměstnanosti a invaliditě.
Vláda začala iniciovat programy jako Tennessee Valley Authority (TVA) na výstavbu vodních elektráren a Works Progress Administration (WPA). Na přelomu 30. a 40. let vygenerovala trvalá pracovní místa pro 8,5 milionu lidí.
Dopady na bankovnictví a korporace
Propadající akciový trh a masivní propouštění způsobily to, že banky začaly požadovat úvěry, které spotřebitelé a podniky nebyli schopni splácet. Tím se roztočila začarovaná spirála, která vyústila v kaskádu bankovních krachů.
Podniky trpěly výrazným poklesem poptávky. A to jak na domácím trhu, tak v zahraničí. A to následně vedlo k uzavírání podniků a propouštění.
Politické dopady
Dnes často považujeme za samozřejmost představu, že vláda a centrální banka by se měly aktivně podílet na řízení ekonomiky.
A to zejména kvůli tomu, aby se zabránilo výskytu hospodářské katastrofy.
Dokonce hospodářské potíže v Evropě ve 30. letech 20. století byly živnou půdou pro nástup Adolfa Hitlera.
Sociálně-ekonomické dopady
Psychologové si všimli, že následky těžkých životních situací v období deprese mohou ovlivnit chování lidí po zbytek jejich života.
A to od spoření peněz až po volbu zaměstnání, šetrnost k potravinám, a dokonce i míru porodnosti.
Některé z těchto projevů se přenesly i na další generace, které vyrůstaly v době krize. Sociologové dokonce tvrdí, že se trauma z doby hospodářského útlumu projevilo i v chování dalších pokolení.
Jedním ze sociologických úskalí, která byla důsledkem legislativy z období krize, bylo upřednostňování mužů na trhu práce před ženami.
Do roku 1940 více než polovina států zavedla „manželské bariéry“, které v mnoha zaměstnáních upřednostňovaly muže před vdanými ženami.
Velká hospodářská krize a její dopady na současnost
Psychologický dopady mohou doléhat na investory starší generace. Dnes jsou však důsledky vidět díky zákonům a předpisům.
Řada z nich byly v tomto období zavedeny, aby se řešily důsledky těchto událostí nebo aby se jim předešlo.
Dopady na americkou společnost
Řada starších lidí jsou dnes jen 2-3 generace vzdáleni od svých předků, kteří zažili Velkou hospodářskou krizi. A stále mají tendenci považovat tuto událost za výchozí bod.
Mladší generaci vyhledává alternativní finanční nástroje, jako jsou kryptoměny, které jsou považovány za prostředky, které se zcela vymykají vlivu vlády.
Dopady na svět
Velká hospodářská krize se netýkala pouze Spojených států a byla obzvláště palčivá i v Evropě. Dopady této krize jsou velmi dobře zdokumentovány.
Tato událost nepochybně slouží jako poučení pro všechny země. Zejména ekonomiky, které jsou závislé na té americké.
Dopady na ekonomiku a akciový trh
Většina platných předpisů týkajících se cenných papírů vznikla během Velké hospodářské krize.
Kromě toho v této době vznikly i hlavní principy analýzy cenných papírů a finančního oceňování, které se používají dnes.
Závěr
Velká hospodářská krize byla nejdramatičtější hospodářskou událostí, kterou USA a průmyslový svět v moderní době zažily.
I po devadesáti letech připomíná, jak hluboké a rozsáhlé mohou být hospodářské události a jak silně mohou ovlivnit životy lidí.
Zdroj: Seeking Alpha
