Norská vláda připravuje umožnění těžby z hlubin svých výsostných mořských vod. Od záměru ji neodrazují ani protesty ekologických aktivistů. Právě větší důraz na ekologickou udržitelnost a přesun od uhlíkových zdrojů k využívání těch obnovitelných za plánem vlády stojí. Z mořského dna chce Norsko začít těžit kovy, které jsou pro zelenou ekonomickou transformaci stěžejní.
Oblasti, které Norsko hodlá zpřístupnit těžařům, se rozkládají zčásti v Grónském, Norském a Barentsově moři a celkově zaujímají plochu kolem 280 tisíc kilometrů čtverečních.
Nakonec se ale bude těžit na menším území mořského dna v závislosti na výsledcích geologického průzkumu a licencích, které norská vláda těžařům nabídne.
Norská vláda se opírá o zjištění lednové zprávy Norského ropného direktoriátu (NPD), v níž se konstatuje, že v dotčených oblastech se nachází „podstatné množství kovů a minerálů“ od mědi po vzácné kovy.
Celkový objem mědi se odhaduje na 38 milionů tun, což je dvojnásobné množství, než jaké se každý rok vytěží na celém světě.
Záměr vlády musí ještě posoudit norský parlament, který o věci bude jednat letos na podzim. Vládní koalice sice v zákonodárném sboru nemá většinu, doufá ale, že plán prosadí společně s hlasy některých opozičních politiků.
Plán je však v současné době podrobován tvrdé kritice ze strany ekologických aktivistů, kteří vládě vyčítají, že nehledí dostatečně na životní prostřední.
„Toto je od norské vlády nové dno. Stát pokračuje v průzkumu ropných ložisek v křehkém prostředí Arktidy a teď ještě chce umožnit těžbu na dně oceánu. Norsko se prezentuje jako zelená země, ale ve skutečnosti se chová přesně opačně,“ vyčetl vládě Frode Pleym, šéf norské pobočky hnutí Greenpeace.
Zdroj: Fouche, Adomaitis – Reuters
