Vedení Evropské centrální banky se narychlo sešlo kvůli rostoucím úrokovým sazbám u vládních dluhopisů zemí jižního křídla eurozóny. Zejména Itálie. ECB hledá nástroj, kterým by zadluženým státům pomohla ufinancovat jejich dluh.
Míra inflace v eurozóně stále ještě nedosáhla svého vrcholu, a tak si žádá poměrně tvrdý zásah ze strany Evropské centrální banky. Ta by možná ráda zvyšovala základní úrokovou sazbu mnohem dříve, než si to naplánovala, musí však brát v potaz náklady na vládní dluh států takzvaného jižního křídla v čele s Itálií. Sazby u tamních vládních dluhopisů totiž rychle rostou, což by mohlo vyvolat problémy nejen v Itálii, ale i ve zbytku eurozóny.
Veden ECB se tak ve středu mimořádně sešlo, aby se snažilo najít způsob, jak zhoršující se situaci zabránit. To ocenily evropské akciové trhy, které během středečního obchodování zpevňovaly. Nejvíce rostla burza v Miláně, kde hlavní index posílil o 2,87 procenta. Ostatní hlavní evropské akciové parkety připisovaly kolem 1,35 procenta.
Optimistická nálada zavládla také na druhé straně Atlantiku. Akcie na Wall Street zpevnily o více než procento, technologický index Nasdaq dokonce o 2,5 procenta. Rovněž tam se pozitivně projevilo rozhodnutí centrální banky. Americký Fed totiž oznámil po dvoudenním měnověpolitickém zasedání, že zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Trhy přitom nejčastěji očekávaly „hike“ o půl procentního bodu.
Investoři tak vnímají pozitivně, že americká centrální banka nehodlá inflaci ve výši 8,6 procenta tolerovat. Zdá se, že trhy dokonce boj proti inflaci vnímají citlivěji než s měnovou restrikcí spojené riziko zpomalení hospodářského růstu a zvyšování nezaměstnanosti. Oboje totiž Fed rovněž oznámil.
-red-
