V roce 2021 vynesly primární veřejné nabídky akcií po celém světě necelých 600 miliard dolarů. Jde o vůbec nejvyšší objem peněz, které kdy společnosti debutující na akciové burze od investorů získaly. A trend má pokračovat i na začátku roku 2022.
„Byl to skutečně euforický rok, když vezmete v potaz akciovou emisní aktivitu i počet nově vzniklých veřejně obchodovatelných společností,“ uvedl pro agenturu Reuters Andrew Wetenhall, šéf analytického oddělení pro americké kapitálové trhy investiční banky Morgan Stanley.
Mezi burzovními debutanty se v právě končícím roce nejčastěji vyskytovaly technologické start-upy. Ty využívaly jednak klasické IPO (Initial Public Offering – primární veřejná nabídka), jednak vstup na burzu prostřednictvím takzvaných SPAC společností. SPAC (special purpose acquisitiion company) firmy již na burze existují a prostřednictvím akvizic uvádějí na akciový trh jiné firmy. Tento způsob zalistování na burzu je méně nákladný a rychlejší než standardní IPO.
Podle expertů je ale třeba důkladně zvažovat, do kterých akcií debutujících na burze investovat. „Musíme si uvědomit, že řada kupců při primárních veřejných nabídkách nakonec prodělá,“ uvedl pro agenturu Reuters Paul Abrahimzadeh, hlavní analytik kapitálových trhů pro Severní Ameriku v Citigroup.
Celkový objem peněz, který burzovní debuty vynesly společnostem, se v loňském roce přiblížil 600 miliardám dolarů. Z toho asi dvě třetiny připadaly na standardní IPO, zbytek na vstupy přes SPAC společnosti.
A minimálně v prvním čtvrtletí roku 2022 by aktivita akciových úpisů neměla zeslábnout. Celý letošní rok by se ale v tom nadcházejícím zopakovat neměl. Už jen proto, že akciové trhy nebudou mít takové impulsy jako v roce 2021. Je nanejvýš pravděpodobné, že nejvýznamnější světové centrální banky začnou utahovat měnověpolitické šrouby a trhy už nebudou tolik přetékat přebytečnou likviditou.
Wang,
Ramnarayan, Reuters
