Kombinace nadprůměrně teplé zimy a naplánovaných energetických úspor nejspíše státům Evropské unie pomohou s řešením energetické krize. Letošní topná sezóna si totiž z evropských zásobníků vyžádá mnohem menší objem plynu, než se zdálo ještě na začátku října loňského roku. To je mimořádně dobrá zpráva především s ohledem na sezónu příští.
Poměrně teplé počasí v říjnu a listopadu bylo vystřídáno naopak nadprůměrně chladnou první polovinou prosince.
Zdálo se proto, že neočekávané úspory z podzimu loňského roku budou využity v dalších týdnech a měsících, a že se Evropská unie na jaře ocitne se svými zásobami zemního plynu na takové úrovni, že pro ni bude výzvou adekvátně se připravit na příští topnou sezónu.
Jenže nadprůměrné teploty, které na starém kontinentu přetrvávají už více než měsíc v kombinaci s naplánovanými úsporami, dávají naději, že stav zásobníků zemního plynu bude na jaře mimořádně příznivý.
Dosavadní kumulativní poptávka pozemním plynu se nachází asi o pětinu pod dlouhodobým průměrem. Projekce stavu zásob na konci letošní topné sezóny počítá s 612 terawatthodinami.
Ještě na konci druhé prosincové dekády odhad počítal se zásobami na konci zimy kolem 518 terawatthodin.
Před začátkem topné sezóny (tedy 1. října 2022) projekce hovořily o 440 terawatthodinách, jež měla mít Evropská unie ve svých zásobnících k dispozici na jaře 2023.
Současný vývoj se rovněž odráží na trhu se zemním plynem. Jeho cena se na spotovém trhu v Nizozemsku snížila až k 52 eurům za megawatthodinu, což je asi o 20 procent méně než před rokem.
Na konci srpna loňského roku se megawatthodina plynu prodávala na stejném trhu za 342 eur, tedy za více než šestinásobek současné cenové úrovně.
Evropa se tak může opatrně radovat, že to nejhorší v oblasti energií má za sebou. Alespoň pokud se letošní a zřejmě i příští topné sezóny týče.
Zdroj: Kemp (Reuters)
