Lednová meziroční míra inflace ve Spojených státech stoupla na 7,5 procenta. To je nejrychlejší tempo růstu cenové hladiny v USA za posledních 40 let. Aktuální data o inflaci ale způsobila pokles akcií na newyorské burze.
Ceny ve Spojených státech v lednu vzrostly o 7,5 procenta, což bylo o 0,2 procentního bodu, než očekávali analytici. Inflační překvapení však nezůstalo bez odezvy a způsobilo pokles akciových indexů newyorské burzy. S&P 500 ztratil ve čtvrtek 1,81 procenta, Dow Jones Industrial Average odepsal skoro 1,5 procenta, nejvíce však tratil technologický index Nasdaq, jenž poklesl o 2,1 procenta.
Akciový výprodej nepřišel jen tak. Trhy se totiž začaly obávat dramatické reakce na inflaci ze strany Federálního rezervního systému (americké centrální banky). Z jejích řad totiž opakovaně zaznívá, že je třeba zpřísňovat monetární politiku, aby došlo ke snížení tempa růstu cenové hladiny v ekonomice.
Vyšší než očekávaná inflace nyní způsobila spekulace, že Fed v březnu (kdy má dojít ke zvyšování základních úrokových sazeb) přistoupí k mnohem přísnější měnové restrikci, než byl původní plán. Zatímco dosud experti spekulovali, že Fed sazby zvýší maximálně o 0,25 procentního bodu, nyní se již hovoří o dvojnásobném zvýšení sazeb, tedy o 0,5 procentního bodu.
Akciové trhy tak reagovaly celkem přirozeně. Vyšší než očekávané úrokové sazby totiž znamenají prodražení financování firem, což může u nemalé části z nich způsobit potíže, o kterých tyto společnosti dosud ani nevěděly. Tím pádem může u některých firem dojít ke zhoršení fundamentů, ztrátě růstového drajvu, což se může přelít do větší části trhu. Na druhé straně historie ukazuje, že i po zvýšení úrokových sazeb centrální bankou si akciové trhy zachovaly svou schopnost růst. Dojde pouze ke změně struktury růstových akcií.
Randewich, Kamdar, Reuters
Wallace, Wursthorn, The Wall Street Journal