Ceny v průmyslu se v červenci v eurozóně meziměsíčně zvýšily o rovná čtyři procenta, v Evropské unii o 3,7. Jde o nejvyšší inflaci v průmyslu od března, kdy se ceny výrobců zvýšily o více než pět procent. Zrychlení růstu průmyslových cen tak indikuje, že v příštích měsících pravděpodobně zrychlí inflace spotřebitelská.
Na celkový růst cen v průmyslu měly vliv ceny energií. Ty se v Evropské unii v červenci meziměsíčně zvýšily o více než osm procent, v rámci eurozóny pak o rovných devět procent. Eurostat zároveň spočítal, že kdyby se vliv cen energií vyloučil, průmyslová inflace by dosáhla v meziměsíčním vyjádření jen 0,6 procenta.
V meziročním vyjádření se ceny v průmyslu v evropské sedmadvacítce i eurozóně zvýšily o bezmála 38 procent. Samotné energie pak v červenci meziročně zdražily o 96,2 procenta. Bez jejich vlivu se průmyslové ceny zvýšily oproti loňskému červenci jen o 15,7 procenta, což je o půl procentního bodu méně než v červnu.
Meziměsíčně se průmyslové ceny zvýšily nejvíce v Irsku, a to více než 26 procent. Nejnižší růst nastal ve Finsku (0,2 procenta), absolutní stagnace v Řecku (nula procent) a v několika státech EU dokonce průmyslové ceny v červenci meziměsíčně klesly. Nejvíce pak v Portugalsku, a to o 1,5 procenta. V meziročním vyjádření nejvyšší růst průmyslových cen zaznamenalo Rumunsko (67,4 procenta), nejnižší Malta (9,2).
Zrychlení růstu cen v průmyslu se v příštích měsících nejspíše promítne i do akcelerace inflace spotřebitelské. Podle předběžného odhadu Eurostatu se to už částečně projevilo v srpnu, kdy se ceny v eurozóně meziměsíčně zvedly o 0,5 procenta, avšak meziročně došlo ke zrychlení z červencových 8,9 na srpnových 9,1 procenta.
Z řad členů vedení Evropské centrální banky už zazněly obavy, že inflace bude ještě růst, a proto je nutné proti ní striktně zakročit i za cenu mírné hospodářské recese.
-red-