Válka na Ukrajině má a ještě bude mít zásadní negativní dopady na ekonomiku eurozóny. Její hrubý domácí produkt se letos zvýší méně, než se původně čekalo. V roce 2023 se hospodářský růst prakticky zastaví a nastane jev nazývaný stagflace.
Americká investiční banka Morgan Stanley předpovídá, že ekonomika eurozóny se letos zvětší jen o 2,7 procenta. Původní předpoklad byl rovná tři procenta. Hrubý domácí produkt zemí platících eurem se v příštím roce zvýší jen o 1,3 procenta, banka Morgan Stanley původně odhadovala růst převyšující dvě procenta.
„Ačkoli hospodářská aktivita (eurozóny) zatím prokazuje velkou odolnost vůči geopolitickým událostem a rizikům, myslíme si, že vážnější problémy přijdou ve druhé polovině tohoto roku. Přenesou se prostřednictvím různých kanálů,“ uvedla banka Morgan Stanley.
Předpověď ekonomického růstu pro eurozónu upravil již před několika dny také Mezinárodní měnový fond. I on počítá s tím, že hospodářství zemí platících eurem se letos zvětší jen o 2,8 procenta. Pro příští rok však zatím očekává růst o jeden procentní bod vyšší než banka Morgan Stanley.
Nejen eurozóna, ale prakticky celá globální ekonomika čelí vzedmuté inflaci, která v mnoha zemích dosahuje nejvyšších úrovní za několik posledních dekád. Nejsou výjimkou ani země, kde tempo růstu cenové hladiny dosahuje dvouciferných hodnot.
Inflace však na mimořádně vysoké úrovni nejspíše setrvá i v příštím roce, ačkoli se by se podle předpovědí měla oproti letošnímu roku snížit. Je pravděpodobné, že globální ekonomika se tak nevyhne stagflaci, která představuje kombinaci zvýšené inflace a stagnace hospodářského růstu.
Ranasinghe, Reuters
IMF Global Economic Outlook
