Na pátek 9. září svolal český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) mimořádné jednání evropské rady pro energetiku. Evropský trh s energiemi podle něho přestal fungovat, Evropa prý musí oddělit ceny plynu od ceny elektřiny. Po zastropování cen energií volají také některé průmyslové sektory.
Podle Jozefa Síkely je stanovení maximální ceny plynu funkční a méně nákladné řešení, které by mělo následně srazit dolů i cenu elektřiny. Ministr průmyslu a obchodu připomněl, že od loňského června do dnešních dní vzrostla cena zemního plynu z přibližně 20 na 310 eur za megawatthodinu.
Cena plynu ale není jediným faktorem, který vede k astronomickému růstu cen elektřiny. Podle Síkely jde vedle války na Ukrajině také o důsledek špatného stavu jaderných elektráren ve Francii, do kterých se mnoho let neinvestovalo tak, jak by se mělo. V provozu je kvůli údržbě a technickým problémům jen asi polovina francouzských reaktorů.
Šéf rezortu průmyslu a obchodu také uvedl, že často skloňované stanovení cenového stropu elektřiny by znamenalo výdaj 150 miliard korun za každých 100 euro snížené ceny oproti té tržní. Při stanovení stropu na polovině současné ceny, tedy 500 eur za megawatthodinu, by tak stát dal ročně na kompenzace 750 miliard korun, což je více, než kolik dá stát na důchody a desetinásobek toho, co dá na obranu.
Podle Síkely není stanovení maximálních cen plynu využívaného pro výrobu elektřiny jediným možným řešením. EU podle něj může otevřít otázku emisních povolenek, které nyní tvoří již významnou část cen elektřiny. Na řadu může přijít také celková regulace cen energií nebo úplné oddělení cen plynu a elektřiny.
Po zastropování cen energií už volají také například zpracovatelé mléka. Ti totiž nejvíce využívají právě plyn, a problémy budou mít nejvíce malé a střední firmy. Uvedl to předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopaček. „Velké koncerny si s touto nelehkou situací poradí o něco lépe, ale dotýká se jich to stejně,“ řekl Kopáček v pondělí novinářům.
ČTK
