Česko dosáhlo smutného prvenství. Jako jediné zemi v rámci Evropské unie se ve třetím kvartále loňského roku meziročně zvýšila míra jejího zadlužení, pokud jde o velikost veřejného dluhu. Ve všech ostatních zemích sedmadvacítky se poměr veřejného dluhu k HDP snížil. Největší pokles zaznamenalo Řecko.
Zatímco ve třetím čtvrtletí roku 2021 činil podíl dluhu vládních institucí (veřejný dluh) v poměru k hrubému domácímu produktu v České republice 40,5 procenta, ve stejném období roku 2022 to bylo už 45,2 procenta.
Český veřejný dluh se tak meziročně zvýšil o 4,7 procentního bodu. Nejen že veřejný dluh Česka pokračuje v razantním růstu, Česká republika byla navíc jedinou zemí z celé Evropské unie, které se tento ukazatel zadlužení zhoršil.
Nelichotivé údaje v pondělí zveřejnil statistický úřad Evropské unie Eurostat. Zároveň ale platí, že výše veřejného dluhu České republiky je relativně nízká a osmá nejnižší z celé sedmadvacítky.
Nejnižším veřejným dluhem (15,8 procenta HDP) se může chlubit Estonsko, naopak nejvyšší míru zadlužení vykazuje Řecko, a to 178,2 procenta HDP.
Jenže Řecko zároveň dokázalo svůj dluh v poměru k HDP meziročně snížit nejvíce ze všech členských zemí EU, a to bezmála o 25 procentních bodů.
Nejmenší snížení pak vykázalo Bulharsko, jehož veřejný dluh meziročně klesl jen o 0,1 procentního bodu.
Statistika pro Českou republiku nevyznívá příliš pozitivně ani v případě, kdy porovnáme změnu veřejného dluhu ve třetím čtvrtletí oproti čtvrtletí druhému.
I zde Česko vykázalo nárůst, a to o 1,7 procentního bodu. Drobnou útěchou může být, že nešlo o přírůstek nejvyšší, ale „až“ druhý nejvyšší. Nejvíce se zadlužení zvýšilo v Bulharsku, a to o 1,9 procentního bodu.
Míra zadlužení Evropské unie jako celku se meziročně snížila o 4,6, mezikvartálně o 1,2 procentního bodu na 85,1 procenta v poměru k HDP, uvedl Eurostat.
Zdroj: Eurostat
