Bankovní rada České národní banky zasedala naposledy v původním složení. A rozhodla o zvýšení své základní úrokové sazby o 1,25 procentního bodu. Dvoutýdenní reposazba je nyní na nejvyšší úrovni za posledních 23 let.
Zvýšení dvoutýdenní reposazby o 1,25 procentního bodu bylo v souladu s očekáváním trhu, který odhadoval růst sazby v intervalu od 1 do 1,25 procentního bodu. Česká národní banka tak zareagovala na zrychlení inflace, která se v květnu v meziročním vyjádření dostala na rovných 16 procent. Inflace tak je v Česku nejvyšší od prosince 1993, kdy přesahovala 18procentní hranici.
„Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB, přičemž jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky,“ uvedl dosluhující guvernér ČNB Jiří Rusnok na tiskové konferenci po jednání bankovní rady.
Bankovní rada České národní banky považuje rizika vývoje odhadovaného v rámci květnové prognózy za výrazně proinflační, což ukazuje na další znatelné zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb. Základnímu scénáři aktuální prognózy ČNB odpovídá další strmý nárůst tržních úrokových sazeb, zaznělo dále po zasedání bankovní rady ČNB.
Podle Rusnoka mezi nejvýraznější rizika setrvání inflace na vysoké úrovni patří zejména zdražení energií v souvislosti s obavami o zastavení dodávek zemního plynu z Ruska a postupný odklon zemí Evropské unie od ruské ropy. Další proinflační riziko centrální bankéři spatřují v možném oslabování koruny nebo vývoji rozpočtové politiky, která zatím neslibuje významnější úspory na výdajové straně.
Otázkou nyní je, jak bankovní rada bude přistupovat k úrokovým sazbám od července, kdy v ní končí tři její stávající členové, jež vystřídá Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Nově jmenovaný guvernér ČNB Aleš Michl již dříve deklaroval, že na červencovém zasedání bude navrhovat stabilitu úrokových sazeb.
-red-
