Meziroční tempo růstu cenové hladiny se v červnu v eurozóně opět snížilo. Meziroční míra inflace v Evropské měnové unii je zhruba na poloviční úrovni v porovnání s loňským říjnem. Expertům ale dělá vrásky na čele takzvaná jádrová inflace. Ta se totiž v porovnání s květnem nepatrně zvýšila. Evropská centrální banka tak zřejmě bude mít důvod pro další zvyšování úrokových sazeb.
Tempo růstu cenové hladiny v eurozóně se v červnu v meziročním vyjádření snížilo na 5,5 z květnových 6,1 procenta.
Meziroční míra inflace je tak zhruba na poloviční úrovni v porovnání s loňským říjnem. Vyplývá to z aktuálních dat zveřejněných evropským statistickým úřadem Eurostat.
Pokles meziroční míry inflace byl víceméně očekávatelný a byl také očekávaný. Experti si ale nepředstavovali, že by se takzvaná jádrová inflace mohla v červnu nepatrně zvýšit.
Tempo růstu cenové hladiny bez vlivu cen energií totiž v červnu zrychlilo na 5,4 z květnových 5,3 procenta.
„Jde to především na vrub efektům nejrůznějších vládních antiinflačních politik a podpor. Hlavní trend je ale jasně dezinflační,“ uvedl pro americkou zpravodajskou stanici CNBC Bert Colijn, ekonomický analytik bankovní skupiny ING. Podle něho jsou zároveň obavy z rozpoutání mzdově-inflační spirály v eurozóně na velmi nízkých úrovních.
K inflaci v červnu podle Eurostatu nejvíce přispívaly ceny služeb následovány cenami průmyslového zboží, které nepatří do energií. Energie možná překvapivě k inflaci přispívaly vůbec nejméně, jak uvedl Eurostat.
Zdroj: Ward-Glenton – CNBC.com, Eurostat