Národní rozpočtová rada vydala pravidelnou Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Z ní mimo jiné vyplývá, že bez zásadní změny nastavení českého penzijního systému se veřejné rozpočty ocitnou v obrovské nerovnováze. A výrazně se zhorší i ufinancovatelnost českých důchodů.
Česká republika by mohla už za tři roky narazit na dluhovou brzdu. Pokud bude konsolidace veřejných financí postupovat podle aktuálního plánu ministerstva financí, vzroste do roku 2024 veřejný dluh na úroveň nejméně 55 procent HDP. Skoro o dvacet let dříve, než se ještě před propuknutím koronavirové pandemie očekávalo. Vyplývá to z aktuální Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí z dílny Národní rozpočtové rady.
Pokud navíc nedojde ke změně parametrů v penzijním systému nebo systému financování zdravotní péče, dosáhne český veřejný dluh výše 334 procent HDP v horizontu příštích 50 let. To bude mít také zásadní dopad na udržitelnost důchodového systému. Národní rozpočtová rada předpokládá, že v příštích 40 letech se výdaje na penze zvýší z aktuálních 7,7 na 12,3 procenta HDP a výrazně se také sníží podíl lidí v produktivním věku připadajících na občana staršího 65 let. Zatímco dnes na jednoho seniora připadají tři v produktivním věku, za 40 let se poměr sníží na 1,6 ku 1.
Situaci by podle Národní rozpočtové rady pomohlo narovnat navázání věku odchodu do důchodu na očekávanou dobu dožití. Tak, aby každý občan České republiky strávil v penzi průměrně čtvrtinu svého života. Ale ani toto opatření by dlouhodobou udržitelnost penzijního systému zcela nevyřešilo. Podle Národní rozpočtové rady by stát měl přijít s důvěryhodným ozdravným plánem pro veřejné finance, který by měl zahrnovat především revizi daňového mixu, racionalizaci výdajových politik či zefektivnění fungování veřejné správy.
Z dlouhodobého hlediska by pak měla být prioritou právě udržitelná úprava důchodového systému. Analýza mezigeneračních účtu totiž ukazuje, že největší zátěž neustálého odkládání důchodové reformy ponesou generace narozené především v tomto tisíciletí. „Čím později se ke změnám v systému veřejných financí přistoupí, tím budou bolestivější a dražší,“ uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí,
Národní rozpočtová rada
