Čtvrteční obchodování na evropských burzách mělo své šampiony v podobě akcií evropských bankovních domů. Ty se totiž dostaly na tříletá maxima, a to díky rostoucím očekáváním, že centrální banky začnou zpřísňovat měnovou politiku.
Může se to jevit jako paradox, protože obecně platí, že když centrální banky dají najevo svou ochotu zvyšovat úrokové sazby (navíc, když taková informace přichází nečekaně), akciové trhy zpravidla propadnou. To se v zásadě stalo poté, co byl zveřejněn zápis z prosincového jednání amerického Federálního rezervního systému, z něhož vyplynulo, že Fed je připraven měnovou politik zpřísňovat dříve, než se původně čekalo.
Jenže akcie evropských bank šly proti trhu, když jejich akcie začaly posilovat. Zatímco panevropský akciový index Stoxx 600 během čtvrtku ztratil 1,3 procenta, index evropských bank SX7P naopak o procento posílil a dostal se na nejvyšší úroveň od října 2018.
Vysvětlení je ale v zásadě jednoduché. Nastavení základních úrokových sazeb centrálních bank má totiž vliv na ziskovost bankovního sektoru. V době, kdy jsou úrokové sazby nízko, banky příliš nevydělávají na běžných obchodech ve vztahu věřitel-dlužník, protože peníze půjčují extrémně levně.
Když naopak úrokové sazby centrálních bank rostou, zvyšují se sazby i u úvěrových produktů a banky se mohou těšit na vyšší úrokové výnosy. Toho si samozřejmě všímají také akcioví investoři, a tak neváhají svou poptávku po akciích přepínat právě směrem k bankovním titulům. A dá se očekávat, že tento trend bude zesilovat s tím, jak se k Federálnímu rezervnímu systému a jeho zpřísňování měnové politiky přidají další významné cedulové banky včetně Evropské centrální banky.
Alves,
Reuters
